Sailor Jerry a historie tradičního amerického tetování

Kdo to vlastně byl Sailor Jerry? Když pomineme tradiční rum, který po něm hrdě nese své pojmenování, šlo o jednoho z nejslavnějších amerických umělců minulého století. Rodák z nevadského města Reno, vlastním jménem Norman Keith Collins, strávil část života v armádě – v devatenácti letech se totiž rozhodl sloužit vlasti jako námořník. Inspiroval se i japonskými mistry tetování, výrazně byl ovlivněn i jihovýchodní Asií. Nakonec, na lodi procestoval celý svět a námořníkem zůstal po zbytek života, což se obojí hodilo v jeho pozdější tvorbě…

Skutečný profesionál se smyslem pro humor, který se bouřil proti měšťáctví

Collins považoval tetování za vzpouru proti maloměšťáckému stylu života, který z duše nenáviděl. V jeho díle se snoubí s kvalitou i svébytný smysl pro humor, s kariérou profesionálního tatéra začal už poměrně mladý. Už jako teenager byl velkým samorostem, protože procestoval vlakem velkou část Ameriky právě tehdy se učil základům svého pozdějšího řemesla. Dokonce platil lahví laciného vína každému, kdo byl ochoten se od něj nechat amatérsky tetovat.

Při návštěvě Chicaga se poprvé seznámil s profesionálním tetovacím náčiním díky Gibu Thomasovi, takže amatérskému stylu, tedy prosté jehle a černému inkoustu už navždy odzvonilo. Collins poté vstoupil do armády a jako mladý námořník se dostal do Honolulu, centra prosluněných Havajských ostrovů.

Právě zde se pomalu začala rodit jeho legenda, kromě námořnické profese a tetování se věnoval profesionálně i tanci, poměrně často vysílal i v místním rozhlase, kde měl svou show. První studio si zřídil Sailor Jerry v čínské čtvrti Honolulu, a to i proto, že tatérská studia byla situována v drtivé většině právě sem. Jeho dílo začalo být postupně hodně kopírováno, v mnoha případech muselo být na jeho uměleckém tetování uvedeno i „The Original Sailor Jerry“. A proč si vlastně říkal Jerry? To je velmi jednoduchá otázka – jeho rodiče měli na své farmě v Kalifornii poměrně nezbedného osla, kterému říkali právě Jerry. Když pak i Norman dorostl do vzpurných telecích let, měl přezdívku zajištěnou…

Sailor Jerry procestoval řadu přístavů a s vášní sobě vlastní tetoval americké námořníky

Spoustu amerických námořníků mělo tetování právě od Jerryho, kromě Honolulu strávil Collins dlouhou dobu i v některých asijských přístavech. Později, když Japonci bombardovali Pearl Harbor a Američané se dostali do válečného stavu, hodlal aktivně bránit vlast. Úřady jej sice v tomto směru odmítly, strávil ale značnou část války v Japonci ovládaných vodách jako člen obchodního loďstva.

Jerry byl i velkým inovátorem. I díky němu totiž dnes můžeme používat purpurový (fialový) inkoust, do té doby se totiž standardně používaly jen odstíny černé, zelené, červené a žluté barvy. Po velmi dlouhou dobu pak Collins používal tento nový inkoust jen na ty, o kterých byl přesvědčen, že si to zaslouží a zapřísahal je, aby nikomu neprozrazovali jeho původ.

A to samozřejmě není jediná novinka, kterou přinesl tento umělec do svého oboru, díky němu se staly skutečností i opakovaně použitelné jehly díky kvalitně provedené sterilizaci. Ne nadarmo se často nahlas říkává nejen v tatérských salonech, že kdo nezná námořníka Jerryho, neví o tetování vůbec nic, ale také že existují dvě období historie tetování – BSJ a ASJ (tedy before and after Sailor Jerry, překládat jistě nemusíme 😊). V neposlední řadě, díky Jerryho nápadům je tetování dneška mnohem méně bolestivou záležitostí než třeba na začátku minulého století.

Smrt dostihla Collinse krátce po šedesátce, jeho odkaz však v mnoha směrech žije dál

Collins rozvíjel vztahy s umělci z celého světa a vytvořil jedinečný druh umění, který je aktuální i dnes. Mezi jeho přátele patřili například Ed Hardy, Mike „Rollo“ Malone nebo Zeke Owen. V roce 1972 ve věku dvaašedesáti let pak Norman Keith Collins umírá. Během jízdy na motocyklu jej postihl infarkt, na následky zranění pak bohužel po třech dnech strávených v nemocnici zemřel. Jeden z nejslavnějších tatérů světové historie je pohřben na vojenském hřbitově v Honolulu, jak si ostatně sám přál. Na jeho počest se také na Havaji každoročně pořádá festival, není také tajemstvím, že na těchto prosluněných místech žije i jeho početná rodina včetně několika vnoučat a pravnoučat.

Další z přání námořníka Jerryho se splnilo záhy. Protože požádal svou ženu, aby udělala s jeho studiem krátký proces, pokud jej nekoupí některý z jeho blízkých přátel, rozhodl se Mike „Rollo“ Malone vše převzít – a pokračovat ve studiu nazvaném China Sea (Čínské moře) po příštího čtvrtstoletí po Collinsově smrti.

V roce 1999 Malone založil ve Philadelphii agenturu Sailot Jerry Ltd., která vyrábí oblečení, brýle a některé suvenýry (hrací karty, popelníky apod.) s motivy tetování z dílny Normana Collinse. Prodává se i slavný rum, který se destiluje na Amerických Panenských ostrovech v Karibském moři. Má něco z tradiční kubánské receptury, ale také z Asie, kde Collins strávil značnou část života. Prodává se i ve Velké Británii, kde jeho chuť v roce 2010 trochu upravili, aby byl méně sladký – a více připomínal trpký život námořníků napříč staletími.

A jaké jsou oblíbené motivy spjaté s námořníkem Jerrym?

Samozřejmě, v Jerryho tvorbě se objevuje i mnoho odkazů na vlasteneckou hrdost. Tradiční americký orel, námořní hvězdy a kotvy jsou už klasika, objevují se ale kupříkladu i lahve s různorodým alkoholem, divoké kočky a hadi. A pochopitelně, nesmí chybět zbraně a také mořské panny. Vůbec motivy spojené s něžným pohlavím v různých formách jsou u Jerryho také hodně časté. Tlusté čáry, trochu odvážnější barvy a jemné stínování, to je styl Jerryho, který je hodně oblíbený ještě i v moderní době…

[wdi_feed id=”60″]